Na Slunci se objevila gigantická koronální díra o šířce 800 000 kilometrů – dostatečně velká, aby se do ní Země vešla více než šedesátkrát. Tento útvar zatím vědci bedlivě sledují, protože jeho potenciální dopady nelze s jistotou předvídat. Ačkoli se zatím nezdá, že by představoval přímou hrozbu, nelze vyloučit možnost zesílení slunečního větru, který by mohl ovlivnit magnetosféru Země. Pokud by se výtrysky plazmatu vydaly správným směrem, mohly by způsobit geomagnetické bouře, narušit satelitní komunikaci a elektrické sítě nebo ovlivnit navigační systémy.
Koronální díry představují fascinující, avšak komplexní fenomén sluneční fyziky. Jedná se o rozsáhlé oblasti ve sluneční koróně, kde dochází k otevření magnetických siločar směrem do meziplanetárního prostoru. Tento jev umožňuje unikat částicím slunečního větru vysokou rychlostí, což má přímý dopad na vesmírné počasí ovlivňující Zemi.
Proč se Slunce "páře"?
Sluneční koróna, tedy vnější vrstva sluneční atmosféry, je protkána složitou sítí magnetických polí. V oblastech, kde jsou magnetické siločáry otevřené a směřují do vesmíru, dochází k poklesu hustoty a teploty plazmatu. Tyto regiony jsou identifikovány jako koronální díry. Otevřené magnetické linie umožňují plazmatu unikat do meziplanetárního prostoru, což vede k tvorbě rychlého slunečního větru. Na snímcích pořízených v ultrafialovém či rentgenovém spektru se koronální díry jeví jako tmavé oblasti kvůli nižší emisi záření.
Koronální díry nejsou statickými útvary; jejich velikost, tvar a poloha se mění v závislosti na sluneční aktivitě. Během slunečního minima, kdy je aktivita Slunce na nejnižší úrovni, se koronální díry často nacházejí v polárních oblastech. Naopak během slunečního maxima mohou být rozptýleny po celém slunečním disku. Životnost těchto struktur se pohybuje od několika dní až po několik měsíců, přičemž některé mohou přetrvávat i přes několik rotací Slunce.
Hrozí snad Zemi apokalypsa?
Rychlý sluneční vítr vycházející z koronálních děr má významný dopad na geomagnetické prostředí Země. Při interakci s magnetosférou může docházet k geomagnetickým bouřím, které se projevují nejen nádhernými polárními zářemi, ale mohou také ovlivnit technologické systémy. Například v roce 2022 vědci identifikovali důkazy o silné sluneční bouři, která zasáhla Zemi před více než 9 000 lety.
Ačkoli koronální díry samy o sobě nepředstavují bezprostřední hrozbu, rychlý sluneční vítr, který z nich vychází, může zesílit geomagnetickou aktivitu na Zemi. To může vést k poruchám v satelitní komunikaci, navigačních systémech a v extrémních případech i k výpadkům elektrické energie. Studie publikovaná v časopise Nature Communications varuje, že podobné události nejsou dostatečně zohledněny v současných hodnoceních rizik, což podtrhuje potřebu dalšího výzkumu a přípravy na potenciální dopady silných slunečních bouří.
Být připraven se vyplatí
Koronální díry jsou klíčovým prvkem sluneční aktivity s přímým vlivem na vesmírné počasí a technologickou infrastrukturu na Zemi. Jejich studium nám poskytuje cenné poznatky o dynamice sluneční atmosféry a pomáhá nám lépe porozumět a předpovídat jejich dopady na naši planetu.
Zdroj:Autorský text, X.com/NASA/NASA/NASA, NASA, NewScientist