V době po pandemii covidu-19 a vlivem moderního, rychlého životního tempa narůstá počet lidí, kteří potřebují odbornou péči v oblasti duševního zdraví. Statistiky ukazují, že téměř každý třetí člověk v Česku se potýká s depresemi nebo úzkostmi. Zdravotnický systém však nedokáže tento nárůst plně pokrýt, čekací lhůty na odbornou pomoc mohou trvat i několik měsíců. Odpovědí na tento problém se mohou stát technologie.
Podle statistik Národního ústavu duševního zdraví téměř každý třetí člověk v Česku bojuje s úzkostmi nebo depresemi. Tyto stavy nejsou jen drobným narušením každodenní pohody – mohou vést až k těžkým psychickým onemocněním, která v krajních případech končí tragicky, včetně sebevražd.
Spolupráce s odborníky, jako jsou psychologové a psychiatři, je proto klíčová. Medikace může pomoci stabilizovat akutní stavy, ale dlouhodobější efekt přináší především interakce – pravidelná terapeutická práce. Výzkumy ukazují, že kombinace psychoterapie a medikace je nejúčinnější cestou ke zlepšení duševního zdraví. Například studie publikovaná v odborném časopise The Lancet Psychiatry potvrzuje, že kognitivně-behaviorální terapie ve spojení s antidepresivy snižuje symptomy úzkostí a depresí až o 60 % více než samotná farmakoterapie.
Dostupnost odborné péče však naráží na limity kapacit zdravotnického systému. Dlouhé čekací lhůty na terapii či psychiatra mohou trvat i několik měsíců, což pro mnohé pacienty znamená riziko zhoršení jejich stavu. Právě v tomto bodě mohou moderní technologie, jako je umělá inteligence, nabídnout určitou úlevu a podporu.
První pomoc bez čekání
Jedním z průkopníků nové naděje v nápravě krizových stavů je aplikace VOS.health, která má vyspělou funkci ChatMind. Ta kombinuje umělou inteligenci s dlouhodobým sledováním uživatelských dat. Systém analyzuje různorodé informace – od záznamů o náladě a deníkových poznámek po fyzickou aktivitu a spánek zaznamenané aplikacemi Apple Health či Google Fit. Tyto informace AI využívá k tomu, aby poskytla personalizované rady, zaměřené na zmírnění stresu a zlepšení duševní pohody.
„Díky nejnovějším poznatkům z oblasti psychologie a psychiatrie dokáže naše aplikace nenásilně a efektivně pomáhat lidem zvládat jejich psychickou zátěž,“ vysvětluje Jiří Diblík, spoluzakladatel projektu VOS.health. ChatMind umožňuje uživatelům komunikovat s chatbotem prakticky kdykoli – ve dne i v noci. V krizových situacích tak může poskytovat rychlou intervenci, která pomůže zvládnout momentální psychickou zátěž.
Digitální průvodce emocemi
Jedním z klíčových nástrojů aplikace je tzv. chytrý deník, který uživatelům umožňuje pravidelně zaznamenávat jejich emoce a myšlenky. Tento deník není jen prostým záznamem, ale součástí komplexní analýzy, která AI poskytuje. Na základě deníkových záznamů a dalších dat aplikace nabízí uživatelům personalizované strategie – od dechových cvičení po praktiky mindfulness.
Prostřednictvím těchto intervencí pomáhá uživatelům nejen zvládat stres a dat stres a úzkost, ale také se lépe orientovat ve vlastních emocích. To potvrzují i data: aplikaci si doposud stáhlo přes tři miliony uživatelů z celého světa a nabízí podporu ve více než 20 jazycích.
Technologie versus lidská empatie
I přes zřejmé výhody digitálních nástrojů je třeba zdůraznit jejich limity. Jak podotýká ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler, umělá inteligence nedokáže nahradit lidskou empatii a schopnost hlubší analýzy problémů.
„Chatboty mohou hrát roli pomocného nástroje, nikoli náhrady profesionální terapie. Základní intervence jsou užitečné, ale složitější psychické obtíže vyžadují odbornou pomoc,“ uvedl Winkler na odborné konferenci o duševním zdraví v roce 2023.
Statistiky jeho instituce navíc ukazují, že psychické obtíže nejsou marginální záležitostí – na duševní onemocnění připadá až 15 % všech zdravotnických problémů v Česku, přičemž adekvátní péči se dostane jen zlomku pacientů.
Význam vzdělávání a prevence
Jednou z cest, jak zmírnit narušení duševního zdraví, je prevence a vzdělávání. Národní pedagogický institut pracuje na revizi vzdělávacích programů, které mají zahrnout téma duševní hygieny do školní výuky. Podle Markéty Pastorové, která je do tohoto projektu zapojena, jde o snahu zlepšit psychickou odolnost dětí a mládeže.
Lenka Felcmanová, předsedkyně organizace SOFA, však varuje, že podobné kroky přicházejí pozdě. „Výzkumy ukazují, že až polovina dětí a mládeže projevuje zhoršenou životní spokojenost a mnoho z nich se potýká s depresemi nebo s depresemi nebo úzkostmi,“ uvedla Felcmanová na konferenci organizace SOFA v roce 2024.
Budoucnost wellbeing technologií
Aplikace jako VOS.health představují náhled do budoucnosti, kde technologie pomáhají doplňovat systémovou podporu duševního zdraví. I když nenahradí odborníky, mohou poskytovat první pomoc v kritických okamžicích, učit uživatele pracovat s jejich emocemi a nabízet dlouhodobé strategie pro zvládání stresu. Jak se tyto technologie budou dále rozvíjet, zůstává otázkou, zda jejich role překročí hranice individuální pomoci a stane se součástí širší systémové podpory.
Zdroj: Autorský text/The Lancet Psychiatry, SOFA, Winkler