Světem se šíří nebezpečný fenomén, který přináší extrémně vysoké smrtící riziko. Jde o syntetický opioid fentanyl, který je až stokrát silnější než morfin. Nebezpečí přináší i pouhé vdechnutí.
V roce 2016 otřásla Británií smrt teenagera Roberta Frasera, který zemřel po požití drogy kontaminované fentanylem, o čemž neměl uživatel ponětí. Tento případ jen dokazuje, jak moc velké nebezpečí skrývají i poměrně probádané psychotropní látky.
Syntetické opioidy se ocitají stále více v centru pozornosti, zejména pro případy, kdy nezabíjela známá droga jako taková, ale zejména její neprobádané příměsy. Rodina Frasera důrazně apelovala na úřady, aby spustily větší kontroly. Fentanyl totiž zabít dokonce už při pouhém kontaktu s kůží. Právě proto si fentanyl vysloužil označení „droga smrti na dotek“.
Mechanismus účinku a zdravotní rizika
Syntetický opioid byl vyvinutý v 60. letech, původně šlo o látku k výhradnímu použití v medicíně, kde se osvědčil jako tlumící lék při léčbě silných bolestí při rakovině. Během pár let však na novinku zareagovali nelegální výrobci a nechali vzniknout doslova smrtící nástrahu. Účinnost látky je až 100krát vyšší než u morfinu, na poli drog jde pak o substanci, která je bezmála 50krát silnější než samotný heroin. Co taková koncentrace znamená? I minimální dávka – doslova několik miligramů – může vést k fatálnímu předávkování.
Nebezpečí spočívá i v tom, že fentanyl se často přidává do jiných drog, aniž by to uživatel tušil. Typickým případem je heroin nebo kokain. Výsledkem je prudké zpomalení dechu, ztráta vědomí a v případě, že není okamžitě podán protijed (naloxon), přichází smrt.
Různé formy výskytu a obtížná detekce
Fentanyl se šíří v mnoha podobách – jako prášek, tablety, ale i transdermální náplasti. Fentanyl je na černém trhu často maskován. Ne jako žert, ale jako smrtící past. To výrazně komplikuje jeho odhalení. A jako by to nestačilo, přibývá i jeho derivátů – třeba acetylfentanyl nebo karfentanil. Oba silnější. Oba hůře zjistitelní.
Poslední zpráva Evropské protidrogové agentury známé pod označením (EMCDDA) říká, že jen v roce 2022 zemřelo v Evropě 163 lidí právě v souvislosti s fentanylem nebo jeho analogovými sloučeninami. Nejvíc obětí evidovalo Německo – 73. Na druhém místě skončila Litva (33), následovaná Dánskem (20) a Švédskem (17).
A pak tu máme Estonsko a Lotyšsko. V těchto zemích se začaly objevovat nové syntetické opioidy, z nichž některé – hlavně tzv. nitazeny – jsou pro běžné detekční metody ještě náročnější než samotný fentanyl.
České statistiky ovládá pervitin
Situace v České republice je zatím poměrně klidná, podle statistik u nás stále nejvíce zabíjí známé drogy z kategorie stimulantů. To však není předpokladem k tomu, aby nerostly obavy. Vzhledem k blízkosti Německa a volným hranicím rozhodně nejsme mimo ohrožení. Většinu fatálních případů v našem remízku stále tvoří pervitin. V roce 2024 však došlo k nárůstu – bylo zaznamenáno 57 úmrtí v důsledku otravy drogami. To je mírný, ale znepokojivý trend.
Fentanyl se v Česku objevuje především ve formě lékařských náplastí, které jsou zneužívány – například extrakcí z použitých kusů. Počet lidí, kteří uvádějí fentanyl jako primární drogu, je zatím velmi nízký. Přesto odborníci varují, že jediná špatná zásilka ze zahraničí může situaci dramaticky změnit.
„Myslet si, že jsme imunní, je naivní. Stačí jediný balíček ze Slovenska nebo z Německa a problém je tu,“ řekl pro Český rozhlas v roce 2023 lékař a adiktolog Viktor Mravčík.