Patologická žárlivost není jen dramatickým prvkem Shakespearových tragédií, ale skutečným neuropsychologickým fenoménem. Takzvaný Othellův syndrom staví na nezlomné víře v partnerovu nevěru, a to bez jakýchkoliv důkazů. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde o ryze psychologický fenomén, neurovědci nyní odhalili, že klíčovou roli v této poruše sehrává konkrétní část mozku – pravý thalamus.
V Shakespearově tragédii se uznávaný vojevůdce Othello stává obětí intrik a uvěří, že je mu jeho žena Desdemona nevěrná. Přestože nemá žádný důkaz, jeho přesvědčení se stává neotřesitelným a vyústí v tragédii – nejprve vraždu Desdemony a poté jeho vlastní sebevraždu. Tato psychologická dynamika je natolik univerzální, že se syndromem dnes označuje klinická diagnóza, která překračuje hranice literárního díla a proniká do neurologie a psychiatrie.
Vzácný syndrom končí tragicky
Othellův syndrom se nejčastěji vyskytuje u pacientů trpících schizofrenií, obsedantně-kompulzivní poruchou či poruchou kontroly impulzů v důsledku užívání návykových látek. Studie naznačují, že může být rovněž spojen s neurodegenerativními onemocněními, jako je Parkinsonova choroba, Alzheimerova nemoc nebo poškození mozku v důsledku cévní mozkové příhody. Přesné neurologické mechanismy však stále nejsou zcela objasněny.
Významnou roli v rozvoji syndromu nyní osvětlila studie publikovaná v odborném časopise Neurocase. Výzkum, který vedla Ghita Hjiej z University of Casablanca, se zaměřil na případ 50leté ženy, která po více než třicetiletém harmonickém manželství náhle propadla iracionální žárlivosti.
Odpověď hledejte v thalamu
Vše začalo nenápadně – žena během běžných činností doma pocítila prudkou bolest hlavy a ztratila vědomí. Po převozu do nemocnice lékaři diagnostikovali mrtvici, která zasáhla oblast mozku známou jako thalamus. Poškození bylo oboustranné, ale pravý thalamus byl zasažen významně. Ukázalo se, že tato struktura je klíčová pro přenos senzorických informací, vědomí i regulaci emocí.
Pacientka strávila v nemocnici dva týdny, přičemž trpěla vizuálními halucinacemi a dalšími neurologickými obtížemi. Po návratu domů se však její chování výrazně změnilo. Během několika dní se u ní rozvinuly silné bludy nevěry. Její chování nabíralo na intenzitě. Nezřídka ho v noci budila s výčitkami, kontrolovala jeho telefon a dokonce ho sledovala, aby ho přistihla při činu. Situace eskalovala natolik, že po roce od mrtvice napadla svého manžela nožem - dokonce opakovaně.
Vědci objasnili příčinu
Podobné případy naznačují, že poškození pravého thalamu může být jedním z klíčových faktorů vedoucích k rozvoji Othellova syndromu. Analýza případových studií ukazuje, že až 70 % pacientů s bludy nevěry má neurologické poškození v oblasti thalamu nebo přilehlých mozkových struktur (Hjiej et al., 2024). Další výzkumy provedené v posledním desetiletí na pacientech s Parkinsonovou chorobou naznačují, že patologická žárlivost se vyskytuje u přibližně 3–5 % pacientů s neurodegenerativními onemocněními a je pravděpodobně výsledkem dysfunkce limbického systému a bazálních ganglií (Mendez, 2017).
Proč mozek propadá bludům?
Poškození thalamu narušuje schopnost správně interpretovat sociální signály, což vede k deficitům v rozhodování a emoční regulaci. Mozkové zobrazovací studie naznačují, že pravý thalamus je přímo propojen s prefrontálním kortexem, který je zodpovědný za kontrolu impulzů a kognitivní hodnocení reality. Pokud dojde k poškození této dráhy, jedinec může mít tendenci přisuzovat běžným situacím zcela iracionální význam – například vnímat běžné interakce jako důkazy nevěry. Tato hypotéza je podložena studiemi funkční magnetické rezonance (fMRI), které u pacientů s Othellovým syndromem odhalily významné abnormality v aktivitě této mozkové oblasti (Sharma et al., 2022).
Léčba musí být komplexní, často i pod dohledem
Léčba Othellova syndromu je obtížná a vyžaduje multidisciplinární přístup. U pacientů s neurologickým poškozením se osvědčila kombinace farmakoterapie (zejména antipsychotik, jako je olanzapin nebo risperidon) a kognitivně-behaviorální terapie. V některých případech je nutná hospitalizace, zvláště pokud je přítomna agresivita nebo suicidální tendence.¨
Podle nejnovějších metaanalýz je nejúčinnější farmakologickou strategií použití atypických antipsychotik v kombinaci s inhibicí zpětného vychytávání serotoninu, což naznačuje, že serotonergní systém hraje klíčovou roli v regulaci žárlivostních bludů (Martínez-Hernández et al., 2023).
Tento případ a související výzkumy přinášejí nový pohled na propojení neurověd a psychopatologie. K pochopení jeho mechanismů je však třeba další výzkum, který může vést k objevení efektivnějších terapeutických přístupů a lepšímu porozumění tomu, jak mozek zpracovává žárlivost a důvěru.
Zdroje: Psychology Today, El Otmani H. Jealousy's stroke: Othello syndrome following a percheron artery infarct. Neurocase. 2024