Tsunami už dávno nepatří jen k exotickým obrazům jihovýchodní Asie či Japonska. Riziko, že ničivá vlna změní své souřadnice a spláchne i břehy Evropy, nikdy nebylo reálnější. Novým ohniskem zkázy se stává Středozemní moře. Tsunami tu udeří prý na 100 %. Otázkou je jen kdy.
Tsunami vzniká jako přímý důsledek náhlého přemístění obrovského objemu vody, nejčastěji kvůli podmořským zemětřesením. Tato zemětřesení jsou obvykle způsobena pohybem tektonických desek, které se v místě zlomu střetávají a uvolňují obrovské množství energie.
Ve Středozemním moři je klíčovou oblastí Alboránské moře mezi Marokem a Španělskem, kde se africká tektonická deska podsouvá pod eurasijskou. Podle studie publikované v časopise Marine Geology (2023) toto zlomové pásmo vykazuje vysokou seismickou aktivitu a jeho narušení by mohlo vyvolat enormně silné vlny.
Jde prý už jen o čas
Důležitým faktorem je také zvyšující se seismická citlivost regionu v důsledku dlouhodobého geologického napětí. Odborníci z IOC upozorňují, že pohyb africké desky směrem k severu přináší riziko nárůstu silných zemětřesení, jejichž následkem mohou být devastující tsunami. „Otázkou není, zda ničivá vlna přijde, ale spíše kdy,“ podotkl k blížící se katastrofě hlavní expert z výše zmíněné organizace Bernardo Aliaga.
Vlna spláchne pobřeží za dvacet minut
Vlny, které oblast mohou zasáhnout, by mohly podle prvotních odhadů dosáhnout počáteční výšky šesti, sedmi metrů. Jak však podotýkají odborníci z IOC, menší výška rozhodně neznamená menší riziko. Tsunami může cestovat rychlostí až 800 kilometrů za hodinu, její síla bude obrovská. Minimálně dostatečně na to, aby představovala přímou hrozbu pro infrastrukturu a pohybující se objekty na moři.
Obrovské riziko pak představují tsunami pro plavce. Pro ty může být smrtící i nevinně vyhlížející zeď z vody. „I padesáticentimetrová vlna může být přímým rizikem utonutí," upozorňuje Pascal Roudil, technický koordinátor francouzské organizace CENALT.
Hypotézy navíc předpokládají obrovskou rychlost. Pokud by v Alboránském moři došlo k silnému zemětřesení, mohly by vzniklé vlny na španělskou pevninu udeřit do 21 minut. „Evakuace v tak krátkém čase je výzvou, na kterou se intenzivně připravujeme,“ uvedla Hélène Hébertová z CENALT.
Cvičení i chytré systémy v akci
Evropská unie neponechává nic náhodě. Modernizují se systémy včasného varování a na pobřeží se instalují nové senzory, které dokážou detekovat vlny s vyšší přesností. Například u portugalského pobřeží má být instalováno jedno z nejmodernějších zařízení svého druhu, což umožní včasné vydání varování.
V ohrožených oblastech, jako je španělské město Chipiona, se konají pravidelné simulace evakuace, aby se obyvatelé naučili správně reagovat na případné nebezpečí. Podobná cvičení proběhla i ve Francii.
Odborníci apelují nejen na vlády, ale i na obyvatele přímořských oblastí, aby byli informováni o rizicích a základních zásadách chování při tsunami. Pravidlo číslo jedna zní: pokud pocítíte otřesy, okamžitě vyhledejte vyvýšené místo. „Nečekejte na oficiální varování. Přírodní signály jsou často spolehlivější,“ radí Mezinárodní tsunami informační centrum (ITIC).
Proti síle přírody
Ačkoli si s tsunami obvykle spojujeme jihovýchodní Asii nebo Tichomoří, i evropské pobřeží má své temné kapitoly. Nezapomenutelné je zemětřesení z roku 1755, které způsobilo obrovské škody v Lisabonu, Cádizu a dokonce v anglickém Cornwallu. Síla otřesů tehdy dosahovala 8,7–9 stupňů Richterovy škály.
Od 20. století bylo ve Středozemním moři zaznamenáno přibližně sto tsunami, což představuje jen desetinu globálního počtu. Přesto by podceňování této hrozby mohlo být fatální. „I menší vlny mohou způsobit lokální katastrofu, zejména v nízko položených přístavních městech,“ zdůrazňuje Hébertová.
Zdroj: Autorský text/ITIC, CENALT, organizace Bernardo Aliaga