Přístup k půdě, který tradičně zahrnuje hluboké rytí a narušování jejích vrstev, může působit více škody než užitku. Dokazují to poslední vědecké studie. Jejich závěry mluví jasně ve prospěch minimalizace zásahů. Jen tak lze efektivně podpořit nejen zdraví celého systému, ale také zvýšit úrodnost a odolnost vůči klimatickým změnám.
O závěrech nové metody poprvé referoval Journal of Applied Soil Ecology. Studie zjistila, že půdy bez rytí, kde je uplatňován takzvaný systém no dig, obsahují až o 50 % více žížal a dalších půdních organismů. Tyto organismy pak hrají klíčovou roli v procesu přirozené regenerace půdy.
Jednou z hlavních úloh žížal v půdním systému je provzdušňování půdy, ke kterému dochází vlivem jejich přirozeného pohybu a tvorbě tunelů. Důležité pro zdraví celého ekosystému jsou ale i jejich výměšky. Ty totiž obsahují vysoké koncentrace organické hmoty a živin.
Závěry studie z European Journal of Soil Science (2021) navíc zjistily, že půdy s vysokou koncentrací žížal mají o čtvrtinu lepší schopnost zadržovat vodu, tím pádem je taková půda mnohem odolnější v obdobích, které nejsou příliš vydatné na deště.
Proč minimalizovat narušování půdy?
Půda, která je pravidelně převracena, navíc ztrácí stabilní vrstvy organické hmoty. Podle studie z University of California (2018) vede nadměrné rytí k uvolňování oxidu uhličitého do atmosféry, což přispívá ke změnám klimatu.
Minimalizace narušování půdy má tedy hned dvojí přínos: zlepšuje úrodnost půdy a zároveň přispívá ke snižování uhlíkové stopy.
Nepřevracejte půdu, ale kypřete povrch
Jak tedy k půdě přistupovat? Místo tradičního rytí volte cestu jemného povrchového kypření pomocí hrábí. To umožňuje zachovat strukturu hlubších vrstev půdy, kde žijí klíčové organismy. Povrchové kypření je ideální také pro odstraňování plevele a provzdušnění svrchní vrstvy.
Používejte organickou mulčovací vrstvu
Důležité je i prav idelné mulčování. Ideální je použít organickou hmotu, ako je například posekaná tráva nebo listí. Použít lze i nebo dobře rozložený kompost. Tento procesy chrání půdu před erozí, reguluje teplotu a též přispívá k udržení vlhkosti. Navíc slouží jako potrava pro žížaly a mikroorganismy.
Vyhněte se těžké mechanizaci
Na dobře živenou zahradu také nepatří technika. Používání těžkých zahradnických strojů, jako jsou rotavátory, může vést k zhutnění půdy a narušení její struktury. Místo toho sáhněte po ručním nářadí nebo menší mechanizaci, která má menší dopad na půdní ekosystém.
Rotace plodin
Pokud chcete zvýšit výnosnost a zajistit si ooravdu kvalitní výpěstky, mqli byste pravidelně přistoupit i k rotaci plodin. To znamená, že budete měnit jednotlivé druhy výsedby. Taková praxe pomáhá předejít vyčerpání konkrétních živin a snižuje riziko hromadění škůdců. Například luskoviny obohacují půdu o dusík, což zase prospívá jiným plodinám, jako jsou rajčata nebo okurky.
Kompostování jako základ
Spoléhejte se také na "vlastní zdroje". Pamatujte, že kvalitní kompost je klíčem k podpoře mikrobiální aktivity. Oproti čerstvému hnoji, který sice koupíte jednoduše a bez práce, není kompost agresivní a poskytujte dostatek blahodárného a kvalitního humusu.
Revoluce bez rytí
Na farmě Rodale Institute v USA byla metoda bez rytí aplikována na více než 30 hektarech půdy. Výsledky ukázaly nárůst mikrobiální aktivity o 40 % během prvních dvou let. Rostliny pěstované na těchto plochách vykazovaly vyšší odolnost vůči chorobám a suchu, což se promítlo do 25% zvýšení výnosů ve srovnání s konvenčními metodami.
Budoucnost zahradničení
Minimalizace narušování půdy není jen módní trend, ale cesta k udržitelnému a ekologickému zahradničení. Jak zdůrazňuje Charles Dowding:
„Péče o půdu není jen o práci na zahradě, ale o pochopení přírody. Když přestaneme půdu narušovat, sama nám ukáže, čeho je schopna.“
Respektujte půdu jako živý organismus, který si zaslouží jemné zacházení. Výsledkem bude zdravější zahrada, vyšší výnosy a udržitelnější přístup k pěstování.
Zdroj: European Journal of Soil Science