Někteří politici přetvářejí realitu slovy, jiní ji zkoušejí přepsat přímo na mapě. Donald Trump patří k těm druhým. A tak, zatímco jiní státníci řeší složité geopolitické otázky dlouhými diplomatickými jednáními, bývalý americký prezident má jasný plán – přejmenovat Mexický záliv na „Gulf of America“ a začlenit Kanadu jako 51. stát USA. Zní to jako námět na alternativní učebnici dějepisu? Možná. Ale co na to mezinárodní právo, historie a především realita?
Trumpův přístup k geopolitice byl vždy ovlivněn snahou o posílení americké suverenity a dominance. Během své první i druhé kandidatury kladl důraz na omezení vlivu Mexika a znovunastolení „Ameriky na prvním místě“. To se projevilo nejen jeho imigrační politikou a celními válkami, ale i v otázkách symbolických, jako je snaha o přejmenování strategických lokalit.
Pokus o redefinici teritoriální identity
Trumpovo rozhodnutí přejmenovat Mexický záliv na „Americký záliv“ je součástí jeho širší snahy o posílení americké identity a vymezení vůči Mexiku. V exekutivním příkazu, kterým změnu nařídil, zdůrazňuje ekonomický a historický význam této oblasti pro Spojené státy.
Dokument poukazuje na bohaté zásoby ropy a zemního plynu, významné oblasti rybolovu i široké možnosti rekreačního využití. Floridský guvernér Ron DeSantis, jeden z Trumpových nejbližších spojenců, navíc už jeho přání vykonává. Okamžitě nový název použil ve svém nařízení o vyhlášení nouzového stavu v souvislosti se zimní bouří.
Mexiko v opozici
Ačkoli má prezident USA pravomoc měnit názvy geografických útvarů nacházejících se na území Spojených států, situace u mezinárodních vodních ploch je složitější. Přestože Spojené státy mohou jednostranně začít používat nový název, mezinárodně uznávané názvy geografických útvarů stanovuje Mezinárodní hydrografická organizace (IHO), jejíž členy jsou jak USA, tak Mexiko. Oficiální přijetí nového názvu by tedy vyžadovalo širší mezinárodní souhlas, což je nepravděpodobné vzhledem k odporu ostatních států.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová označila Trumpův krok za „ahistorický“ a při tiskové konferenci názorně ukázala mapu z roku 1607, na níž se již vyskytuje označení "Mexický záliv" – tedy více než 150 let před vznikem Spojených států. V reakci na Trumpovu iniciativu sarkasticky navrhla, aby se USA přejmenovaly na „América Mexicana“, čímž poukázala na hlubší historické souvislosti a na někdejší mexické územní nároky vůči částem dnešních Spojených států.
Kanada jako 51. stát USA?
A rozhodně nejde o jedinou změnu, které chce prezident dosáhnout. Během setkání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem už naznačil, že by Kanada mohla být „přirozenou součástí USA“. Trump svůj nápad publikoval i na svých sociálních sítích, kam postoval mapu, na které byla Kanada již zobrazena jako součást USA.
Je pravdou, že Spojené státy historicky několikrát expandovaly – například anexí Texasu (1845) nebo Havaje (1898), v případě Kanady se však jedná o zcela odlišnou situaci. Kanada má stabilní demokratický systém, pevně zakotvený v britské tradici, a vysoký stupeň národní identity.
Jakýkoliv pokus o začlenění by vyžadoval nejen souhlas kanadské vlády, ale i referenda mezi občany obou zemí. Vzhledem k historické rivalitě a odlišné politické kultuře je i v tomto případě pravděpodobnost takového kroku mizivá.
Z hlediska mezinárodního práva by jakýkoli pokus o anexi Kanady narazil na zásadní překážky. Charta OSN klade důraz na suverenitu států a sebeurčení národů, a proto by Trumpův plán mohl vést k diplomatické izolaci USA.
Odkaz k historické tradici i vlastenecké hlasy proti
Trumpovy pokusy o změnu geografických názvů nejsou v historii ani ve světovém kontextu ojedinělé. Mnohé země se v minulosti pokoušely o přejmenování měst, regionů či přírodních útvarů, aby posílily svůj politický či kulturní vliv. Například v roce 1991 Kazachstán přejmenoval své hlavní město z Alma-Aty na Almaty, aby se vymezil vůči sovětskému dědictví. Podobně v roce 2019 změnil Severní Makedonie svůj název z dřívějšího „Makedonie“ na základě dohody s Řeckem, čímž ukončila letitý diplomatický spor.
Ne všechny pokusy o přejmenování ale vyšly. Například snaha Íránu prosadit v mezinárodních dokumentech změnu Perského zálivu na „Arabský záliv“ narazila na silný odpor nejen sousedních států, ale i odborných organizací, které se přiklánějí k historickému názvu.
Stejně tak byla v roce 2016 neúspěšná iniciativa Jihoafrické republiky na změnu názvu Kapského Města, jelikož veřejnost a místní úřady proti tomuto kroku ostře protestovaly. V kontextu těchto příkladů je patrné, že přejmenování geografických názvů často vyžaduje mezinárodní souhlas a silné politické zázemí.
Stojíte za přesvědčením Donalda Trumpa, nebo dáváte zelenou historickému kontextu?
Zdroj: Business Insider, autroský text