Říkáme mu svátek lásky, pravda je však taková, že svátek Svatého Valentýna má dost temné pozadí. Co dnes vnímáme gesta romantiky, má kořeny v brutálních rituálech a krvavých obětech. A ani v moderní době se nejedná jen o nevinné gesto, ale o marketingový kolos, který generuje miliardové zisky. V reakci na to se však v různých částech světa formují hnutí proti Valentýnu – od boje proti kybernetickému stalkingu až po zákazy oslav v některých zemích.
Historie Valentýna sahá ke starověkým římským slavnostem Lupercalia, které se konaly v polovině února. Tento pohanský festival, oslavující plodnost a očistu, byl plný rituálů, které by dnes vyvolaly veřejné pobouření. Kněží v jeskyni Lupercal, kde podle legendy vlčice kojila Romula a Rema, rituálně obětovali kozy a psy. Poté z jejich kůže vyrobili biče, jimiž následně běhali po ulicích a brutálně šlehali ženy - věřili, že jim to zajistí plodnost a zdravé těhotenství.
Když se křesťanství pokusilo tyto kontroverzní zvyky potlačit, vytvořilo vlastní verzi svátku. Postava svatého Valentýna, kněze, jenž údajně tajně oddával zamilované křesťanské páry v době, kdy císař Claudius II. zakázal sňatky, se stala jeho novou tváří. Valentýn byl za svou neposlušnost popraven a církev jeho jméno posmrtně spojila se svátkem lásky, přestože jeho historická existence je sporná.
Marketingoví experti proměnili krvavé rituály v miliardový byznys
Ať už jsou historické kořeny Valentýna jakkoli kruté, moderní verze svátku se proměnila v čistý byznys. Jen v roce 2023 dosáhly valentýnské tržby v USA ohromující hodnoty 26 miliard dolarů, což představovalo 8% nárůst oproti předchozímu roku. Květinářství, čokoládovny a restaurace zaznamenávají během února extrémní nárůsty prodejů – některé firmy generují až třetinu ročního obratu právě kolem Valentýna.
Například jen na květinách Američané utratí každoročně přes 2 miliardy dolarů. Největší podíl prodejů tvoří růže, přičemž červené jsou stále dominantní volbou. Květinářství během února prodávají až desetinásobek běžného objemu a farmáři po celém světě sklízí květiny dlouho před svátkem, aby uspokojili poptávku.
Čokoládovny mají rovněž rekordní obraty, přičemž luxusní balení a tematické edice Valentýna výrazně navyšují jejich zisky. Například belgické a švýcarské čokoládovny si v tomto období přijdou na stovky milionů eur, přičemž někteří producenti zaměřující se na ručně vyráběné pralinky hlásí až 40% nárůst oproti jiným obdobím roku.
Marketing cílí nejen na páry, ale i na nezadané. Objevuje se trend „self-love“ (lásky k sobě), kdy společnosti propagují myšlenku, že i single jedinci by měli oslavit Valentýn dárkem pro sebe – ať už jde o luxusní kosmetiku, večeři nebo zážitkové služby.
Jak se Valentýn slaví ve světě? Zatímco někde probíhají masové svatby, jinde hrozí zatčení
Ve světě se Valentýn slaví různými způsoby. Například na Filipínách je tento den spojen s hromadnými svatbami. Každoročně se zde na Valentýna oddají stovky až tisíce párů, často ve velkých veřejných obřadech. Podobný trend panuje i v Singapuru, kde se věří, že svatba na Valentýna přináší manželům štěstí.
V Estonsku a Finsku má Valentýn zcela jiný rozměr – zde se neslaví jako svátek romantické lásky, ale jako den přátelství. Estonci organizují tzv. autobusy lásky, kde se mohou osamělí lidé seznámit. Ve Finsku se lidé zaměřují na setkání s přáteli a kolegy, místo romantických gest.
V Dánsku se Valentýn nese ve znamení básniček a říkanek. Mladí lidé si posílají vtipné nebo romantické vzkazy, které si sami vymýšlejí – nejde o předtištěné pohlednice, ale o originální tvorbu. Květinovým symbolem Valentýna zde nejsou růže, ale sněženky.
Oproti tomu ve Francii či Velké Británii patří mezi tradiční valentýnské aktivity bruslení na kluzištích nebo návštěvy speciálně vyzdobených restaurací.
Na Tchaj-wanu se Valentýn točí kolem květin, přičemž počet růží v kytici má speciální význam. Například 99 růží znamená věčnou lásku, zatímco 108 růží symbolizuje žádost o ruku.
V Ghaně, jednom z největších světových producentů kakaa, byl Valentýn přeměněn na národní den čokolády, který má podpořit turismus a místní průmysl.
V některých zemích je Valentýn zakázán a policie zasahuje proti jeho oslavám
Ne všude na světě je Valentýn vítán s otevřenou náručí. V některých zemích je přímo zakázán a úřady zasahují proti jeho oslavám. Například v Indonésii je Valentýn považován za svátek odporující tamním náboženským a morálním hodnotám. Tamní nejvyšší islámská rada prohlásila Valentýn za nelegální už v roce 2012, přičemž úřady v některých městech a provinciích zakazují žákům slavit Valentýna jak ve školách, tak mimo ně.
V roce 2017 dokonce indonéská policie provedla zátahy na obchody, které prodávaly kondomy, a zabavovala je, aby zabránila „nemorálním aktivitám“ mládeže spojeným s Valentýnem. „K zátahům došlo poté, co jsme dostali od obyvatel zprávy o tom, že večerky neregulovaně prodávají kondomy, speciálně na Valentýna,“ citovala agentura Reuters pracovníka policie z města Makassar. Prodejci zároveň dostali příkaz neprodávat mládeži antikoncepci. Přestože Indonésie jako celek podporuje náboženskou diverzitu a sekularismus, místní vlády v některých oblastech Valentýn považují za nepatřičný import ze Západu.
Podobné zákazy platí i v Saúdské Arábii, kde je Valentýn považován za hříšný, protože podporuje milenecké vztahy mimo manželství. Obchody zde nesmí prodávat čokoládu ve tvaru srdce, květiny ani žádné valentýnské dekorace. Podobné restrikce platí v dalších islámských zemích, kde jsou oslavy Valentýna potlačovány jako „západní nemorální výstřelek“.
Svět se brání Valentýnu nejen zákazem, ale i bojem proti kybernetickému násilí
Valentýn však není jen o komerci, ale i o bezpečnosti. Na Valentýna často dochází ke zvýšené aktivitě kybernetických stalkerů, kteří využívají sledovací software k monitorování svých partnerů. Evropský projekt DeStalk se proto zaměřuje na boj proti tomuto digitálnímu násilí. Výzkum společnosti Kaspersky zjistil, že v roce 2019 se používání špehovacího softwaru, tzv. stalkerwaru, zvýšilo v Evropě o 67 % a že 71 % domácích násilníků aktivně monitorovalo aktivity svých partnerů.
Projekt DeStalk vznikl v roce 2021 a zaštiťuje ho pět silných partnerů: Evropská síť pro práci s pachateli domácího násilí (WWP EN), katalánská nadace Fundación Blanquerna, bezpečnostní společnost Kaspersky, italská organizace Una Casa per l’Uomo a regionální vláda Benátska. Cílem iniciativy je nejen monitorování situace, ale především systematické školení odborníků v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb a bezpečnosti, kteří pracují s oběťmi domácího násilí a zároveň pomáhají napravit pachatele těchto trestných činů.
Šokující statistikou je, že sedm z deseti evropských žen, které se staly obětí kyberstalkingu, zažilo rovněž alespoň jednu z forem fyzického nebo sexuálního násilí ze strany svého partnera. Projekt DeStalk se proto snaží vytvořit nástroje k efektivní ochraně obětí a veřejnosti nabídnout osvětu v oblasti digitálního násilí.
Ať už Valentýn slavíme nebo ne, je potřeba vnímat, i fakt, že si prošel dramatickou proměnou. Dnes se z něj stal nejen obchodní stroj na peníze, ale i příležitost pro manipulaci, kontrolu a šíření digitálního násilí.
Zdroj: Autorský text, Vday, Theguardian, The Conversation, History, Nationalgeographic, Statista