Některé dny v roce 2025 budou pro psychiku extrémně náročné. Podle vědecké analýzy, která kombinuje klimatické vlivy, hormonální výkyvy a ekonomický stres, nás čekají krizové momenty, během nichž s velkou pravděpodobností prudce vzroste riziko depresí, úzkostí a psychického vyčerpání. Jejich dopad lze však zmírnit včasnou přípravou a vhodnými preventivními opatřeními.
Jeden z nejnáročnějších momentů máme už za sebou. Letošní Blue Monday, často označovaný za „nejdepresivnější den v roce“, připadl na 20. ledna 2025. Koncept tohoto dne vzešel z výpočtů britského psychologa Cliffa Arnalla, jehož rovnice měla odhalit moment, kdy se kombinují nízké teploty, nedostatek světla, finanční stres po Vánocích a selhání novoročních předsevzetí. A přestože odborná veřejnost označuje tento model za pseudovědu, základní myšlenka není daleko od reality.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří leden mezi měsíce s nejvyšší mírou sezónních depresí. Krátké dny, pokles serotoninu a omezené sociální interakce způsobují, že až 280 milionů lidí na světě trpí depresivními stavy, přičemž další 15 % populace vykazuje sezónní výkyvy nálad. „Nízká hladina denního světla přímo ovlivňuje produkci melatoninu a serotoninu, což vede ke zvýšené únavě, skleslosti a snížené motivaci,“ říká profesorka neurověd Katherine P. Rankinová z Kalifornské univerzity.
Blue Monday ale rozhodně není jediným dnem, kdy se duševní zdraví dostává pod tlak. Psychologové varují, že existují další, méně zřejmé dny, které mohou znamenat významnou psychickou zátěž – a jejich dopad může být zákeřnější právě proto, že si je lidé neuvědomují...
14. únor 2025: Valentýn jako katalyzátor úzkostí a osamělosti
Zatímco pro zamilované je Den svatého Valentýna symbolem romantiky, pro mnoho lidí znamená sociální tlak, pocit osamělosti nebo frustraci z nenaplněných očekávání. Podle studie Americké psychiatrické asociace (APA) až 35 % dospělých v tento den pociťuje zvýšenou úzkost, smutek nebo depresivní stavy.
Psychologové upozorňují na fenomén "romantického deficitu", tedy pocitu, že okolí vnímá člověka jako neúspěšného, pokud není ve vztahu. „Valentýn není jen marketingový svátek, ale také den, kdy jsou lidé konfrontováni s otázkou své vlastní hodnoty ve vztahovém kontextu. Osamělost je v moderní společnosti stigmatizována a tento den ji extrémně zesiluje,“ vysvětluje profesor psychologie Guy Winch z New York University.
Podle výzkumů má osamělost srovnatelný dopad na fyzické zdraví jako kouření 15 cigaret denně, přičemž zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, úzkostných poruch a dokonce i předčasné smrti.
31. března 2025: Finanční stres vrcholí s uzávěrkou daňového přiznání
Psychická zátěž způsobená financemi není tak viditelná jako sezónní deprese, ale může mít dlouhodobější a destruktivnější účinky. Právě konec března, kdy v mnoha zemích končí lhůta pro podání daňového přiznání, představuje vrchol ekonomického stresu pro miliony lidí.
Podle výzkumu National Bureau of Economic Research se v tomto období zvyšuje hladina kortizolu, hormonu stresu, a prudce roste počet infarktů a hospitalizací. „Finanční nejistota a tlak spojený s daněmi může vyvolávat úzkostné stavy, poruchy spánku i depresivní epizody,“ upozorňuje profesor ekonomické psychologie Eldar Shafir z Princeton University.
Psychiatři zároveň varují, že chronický finanční stres může být jedním z hlavních spouštěčů klinické deprese, přičemž lidé se s ním vyrovnávají různě – od prokrastinace až po destruktivní chování, jako je kompulzivní utrácení nebo únik k alkoholu.
20. června 2025: Letní slunovrat a paradox dlouhého dne
Letní slunovrat je sice symbolem nejdelšího dne v roce, ale pro některé lidi představuje psychologickou zátěž spojenou s vnímáním plynutí času.
„Slunovrat je okamžikem, kdy si lidé více uvědomují, jak rychle rok ubíhá. Ti, kteří nejsou spokojeni se svým životem nebo cítí, že promarnili své cíle, mohou zažívat existenční úzkost,“ říká profesor psychologie Dan P. McAdams z Northwestern University.
Nejde přitom jen o subjektivní vnímání času. Až 10 % lidí trpících sezónní depresí zažívá její projevy v létě, ne v zimě. Tento fenomén, označovaný jako letní afektivní porucha (SSAD), se projevuje podrážděností, nespavostí a pocity izolace. Přehřátí organismu, rozhozený spánkový cyklus kvůli delším dnům a sociální tlak na „užívání si léta“ vytvářejí podmínky pro psychickou nepohodu.
Psychická pohoda není otázkou kalendáře, ale prevence
Ačkoliv existují dny, které jsou psychicky náročnější než jiné, odborníci se shodují na jednom: největší hrozbou není konkrétní datum, ale dlouhodobé vystavení stresovým faktorům bez adekvátní prevence.
„Duševní zdraví je dynamický proces, který závisí na způsobu života, sociálních vztazích a schopnosti regulovat stres,“ vysvětluje psychiatr Paul Farmer z organizace Mind. Pokud se o svou psychiku nestaráme průběžně, krizové momenty nás mohou zasáhnout mnohem intenzivněji.