Podstata infuzní terapie spočívá v tom, že vitamíny, minerály a další bioaktivní látky se podávají přímo do krevního oběhu, čímž se údajně maximalizuje jejich vstřebatelnost. Tento argument je do jisté míry validní – například u vitamínu C je známo, že jeho absorpce v trávicím traktu má své limity a při perorálním podání se jeho využitelnost snižuje s rostoucí dávkou.
Zatímco při běžném užívání se v krvi dosáhne jen určitého stropu, při intravenózní aplikaci se mohou koncentrace v těle zvýšit až stonásobně. Otázkou však je, zda to má pro zdravého člověka nějaký reálný přínos.
Studie odhalují pravdu! Žádný zázrak se nekoná
Podle studie publikovaná v JAMA Internal Medicine, která se zaměřila na efekt vysokodávkového vitamínu C u zdravých jedinců, se ukázalo, že navzdory prudkému nárůstu hladiny vitamínu v krvi nebyl zaznamenán žádný prokazatelný přínos ve smyslu posílení imunity, zlepšení výkonnosti nebo zpomalení stárnutí. Velmi podobné závěry přinesl i výzkum z Harvard Medical School, který se zabýval účinky infuzní terapie na chronickou únavu. Pacienti, kteří dostávali vysokodávkový vitamín C, se subjektivně cítili lépe, nicméně kontrolní skupina, která dostávala pouze fyziologický roztok, vykázala velmi podobné výsledky.
Je to jen placebo? Odborníci mají jasno
Efekt vitaminových infuzí je tedy pravděpodobně z velké části založen na placebo efektu. Pokud člověk věří, že se po podání infuze bude cítit vitálnější, jeho psychika skutečně může vyvolat pocit zvýšené energie a lepšího fungování organismu. Tento jev je dobře zdokumentován v řadě studií zabývajících se očekáváním pacientů při užívání léčiv a je jedním z důvodů, proč se některé procedury těší tak velké popularitě i navzdory slabým vědeckým důkazům.
Pozor na zbytečné podávání
Existují však situace, kdy může mít infuzní terapie reálný přínos. Pacienti s malabsorpcí, tedy poruchou vstřebávání živin v trávicím traktu, mohou z tohoto přístupu skutečně profitovat. Totéž platí pro osoby s těžkým deficitem některých vitamínů, například při těžké podvýživě nebo po dlouhodobé antibiotické léčbě.
Zajímavé výsledky byly také zaznamenány při podávání vysokých dávek vitamínu C u pacientů s některými typy nádorových onemocnění, kde se předpokládá jeho účinek na redukci oxidačního stresu. Tento přístup byl studován v rámci výzkumů publikovaných v Science Translational Medicine, kde se ukázalo, že za určitých podmínek může mít vitamín C synergický efekt s chemoterapií.
Lékaři varují: Vedlejší účinky mohou být vážné!
Zatímco však v klinické medicíně existují jasné indikace pro intravenózní podávání vitamínů, u běžné populace je situace zcela jiná. Pro zdravého člověka s vyváženou stravou není nutné dodávat vitamíny touto cestou, protože jeho organismus disponuje dostatečnými mechanismy k jejich efektivnímu vstřebání a regulaci. Při nadbytku se tělo přirozeně zbavuje přebytečných látek, zejména ve vodě rozpustných vitamínů, které se vylučují močí. To znamená, že i když po infuzní terapii mohou hladiny vitamínů v krvi prudce vzrůst, během několika hodin se vrátí do normálu bez jakéhokoliv dlouhodobého efektu.
Je nutné se také zamyslet nad potenciálními riziky. Infuzní podání jakékoliv látky vždy nese určitá zdravotní rizika, která zahrnují infekce v místě vpichu, zánět žil nebo alergické reakce. Kromě toho existuje reálné nebezpečí hypervitaminózy – například nadměrné dávky vitamínu C mohou u predisponovaných osob vést k tvorbě ledvinových kamenů, zatímco přebytek vitamínu A může způsobit toxické poškození jater.
Lékaři bijí na poplach
Lékaři proto zůstávají vůči tomuto trendu skeptičtí. Odborné zdroje, včetně British Medical Journal, opakovaně upozorňují, že pro zdravého člověka neexistují žádné solidní důkazy, které by potvrzovaly významný přínos intravenózního podávání vitamínů oproti jejich běžné konzumaci v potravě. Mnozí odborníci zároveň poukazují na to, že pokud někdo pociťuje únavu nebo sníženou výkonnost, pravděpodobně nepotřebuje infuzi, ale spíše dostatek spánku, vyváženou stravu a kvalitní regeneraci.
Byznys za miliony! Ale vědecké důkazy chybí
Popularita vitaminových infuzí tedy nespočívá v jejich prokazatelné účinnosti, ale v atraktivním balení a vlivu osobností, které je propagují. Když se spojí lákavý marketing s psychologií očekávání, vznikne efekt, který dokáže přesvědčit i jinak skeptické jedince. Pokud však někdo skutečně hledá způsob, jak podpořit své zdraví, daleko efektivnější strategií než drahé infuze bude důsledná prevence – správná výživa, dostatek pohybu a péče o spánek. A přestože si někdo může dopřát infuzní terapii jako luxusní rituál, měl by mít na paměti, že vědecké důkazy hovoří jasně: žádná infuze nenahradí zdravý životní styl.
Zdroj: JAMA Internal Medicine, British Medical Journal